Vcelku se mi vaše argumentace líbí.

P.S. Možná jste chtěla napsat: "...když má některá dojem, že jmenovat se Hruška jí nějak významně prozáří zbytek jeho života."

jejího

Dle přechylovačů se autorka má jmenovat Jankuová nebo Jankuovová.

Nonsens. U příjmení Janků, Petrů, jde o nesklonné přídavné jméno.

Ta filipika je zbytečná. Ať mají ženy svobodu, všechno ostatní jsou kecy, proti nimž jde namítnout nespočet protiargumentů. Jak se všichni najednou zajímají, jak to vypadá, jestli j to hezké nebo nehezké, co by dovolili a nedovolili. Co je vám po tom?

Přechylovat po svatbě je diskriminace. Howg.

Svoboda je relativní pojem.

Přestože můžete mít dojem, že můžete všechno, tak prakticky nemůžete všechno.

Jsou tu zákony, pravidla, morální hodnoty, kulturní zvyky atd.

Pravidla českého pravopisu jsou od toho aby se různí lidé, z různých skupin spolu spolehlivě, jednoznačně a jednoduše domluvili ať slovem či písmem.

Netriviální již stávající problém může být když jeden z nich huhňá a nebo má špatnou výslovnost. Docela dost lidí má i problém se skloňováním nebo časováním pro ně neobvyklého a delšího slova.

Jedna věc je to uchopit historicky lingvisticky, že co funguje, v tom se nevrtat a věc druhá jest, co se ženským honí hlavou, když mají potřebu něco vykloubit. Kolik žen by chtěla být opravdu Novák, kdyby to bylo ze dne na den povinné pro všechny?

Podstatou problému není, kolik žen by to využilo, ale že je několik (zatím) pomatených lidí, kteří to vykloubit chtějí. Asi ne záměrně, jen z hlouposti či spíš nějaké frustrace, ale chtějí. Má smysl v takové situaci ustupovat a vykloubení umožnit? Co bude následovat dál?

Autorka má pravdu, zbytečná hysterie.

Nicméně jak je uváděno všude to srovnání s angličtinou, tak i v TV to nezvládají a vysvětlují blbě. Angličtina má dvě oslovení neformální a formální.

Neformální je oslovení jménem např. "Tomáši, pojďte sem" nebo "Sandro, pojďte sem". Problém je např. "Vlasto, pojďte sem" nicméně v kontextu neformálního oslovení víme o koho se jedná. Nicméně v angličtině podle křestního jména vím zda je to muž či žena.

Formální oslovení, a tady každý blbne, se vždy používá Mr. a Ms. s příjmením, a nebo sir a madam bez příjmení. Tzn. když někdo řekne Johnson nebo Johnson, tak na to uplatní čechismus, ale správně anglicky je to Mr. Johnson a nebo Ms. Johnson.

Jsem si jist, že ostatní jazyky to mají podchyceny podobně jako angličtina, pouze Čech si z toho vždy vytáhne pouze něco (pouze to vlastní jméno) a nezkoumá slovosled a další slova, či niance, které jednoznačně odlišují ženu od muže v celé větě.

Tak asi tak

"Nicméně v angličtině podle křestního jména vím zda je to muž či žena."

Alex, come here!

České ženy, ať se rozhodnou samy, zda chtějí jméno přechýlené a my ostatní to u jednotlivkyň respektujme.

U cizině se přimlouvám za neprechylovani, čeština si s tím poradí taky. A v knížkách a filmech se spolehněme na cit.

Oprava - u cizinek...

Už se těším, jak někdo napíše taky blog o genderově vyvážených nadávkách. Už se nebude nadávat "ty ...o!", "ty ....o!", ale "ty ...u!" nebo "ty ...e!"

Výborně. My totiž ve většině už česky moc neumíme, takže jen málo lidí dokáže rozpoznat, že nepřechylování jest jaksi opuštění jazyka, ne služba proti diskriminaci. A je o to krásnější, že jste to napsala Vy, přičemž jste jednou z těch nesklonných výjimek sama. Těch, které by se měly přece stát pravidlem ;-).

Dokážu pochopit v 1. pádě, že se někdo (žena) chce jmenovat "Smetana", jíž trošku méně, že "Králík", ale budiž.

Ale už nedokážu pochopit, když se tudíž nechce nechat skloňovat. Pravda, ono to pak moc nejde. "Dám něco Smetana", "dám něco Králík".

To není úplně ono, takže si pomůžeme skloňováním pro kelímkovou smetanu a hle, "dáme něco Smetaně". A Králíkovi, byť je to žena. Ale zas je to konec diskriminace, přece se jménem nakládám konečně jako s mužským. Hurá... Hmm, v prvním případě bych jako žena trpěl, že mě skloňují jako věc, ve druhém případě, bych po doplnění do textu "dar paní Králíkovi" hledal zásadní chybu v google překladači.

OK, tak to nějak doplníme těmi výplněmi a vysvětleními vět, jako to dělají v angličtině, aby si rozuměli. OK, ale pak jsme se vzdali toho, čím je čeština unikátní a čím se komunikace usnadňuje.

Ale máme tu ještě poslední zádrhel. Paní Clintonová být nemůže, takže nemohu dát dar paní ClintonOVÉ. Panu ClintonOVI ale dar dát mohu. Diškriminácija... Jak k tomu ti chlapi přijdou, že je mohu skloňovat a prznit, i to -OVI přidat?

Takže je třeba to dotáhnout do konce. Pokud nelze přechylovat, nelze prostě ani skloňovat. Ani muže ani ženy. Prostě všechna jména nesklonná bez rozdílu pohlaví, Králík je žena, Smetana je muž, nějak si to pak ve větách vysvětlíme.

A měli bychom jít ještě dál. Skloňováním měníme třeba názvy měst nebo dokonce měsíců, to bychom také neměli, a ještě je počešťujeme. "Clinton a Clinton jeli do Paris v May podepsat dohodu s Putin a May" je přece super. Nějaké zastaralé "Clinton s Clintonovou jeli do Paříže v květnu podepsat dohodu s Putinem a Mayovou" - brr ;-).

https://subrt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=72755

Hrozný, sám jsem o tom psal už před 10 lety ;-).

Jeden vtípek k tomu přechylování:

- Tati, chci ti něco říct.

- Copak synku?

- Víš, líbí se mi Novák.

- Tedy...Ale to je v pořádku, nám vůbec nevadí, že jsi gay, máme tě rádi takového, jaký jsi.

- Co blbneš? To je ta zrzka z béčka.

Jinak autorku díky svému příjmení problémy s přechylováním trápit nemusí.

Kdybyste četl pořádně, tak byste věděl, že autorka si této výhody svého příjmení je vědoma, neb to poznamenala. A k vašemu vtípku snad jen to, že se musel odehrávat v první třídě, kdy se děcka ještě oslovují příjmením. Jinak by synek poznamenal, že se mu líbí třeba Jana Novák. Ovšem pokud by to byla Renée, tak by průšvih být mohl

Karma.