Na blogu iDNES.cz se objevil zajímavý článek: Mluvit arabsky je na pěst. A ještě zajímavější byla přidružená diskuse...
Pro ty, kdo neradi klikají: onen blog komentoval zprávu Lidovek.cz, že v Praze byla napadena v tramvaji mladá žena - údajně proto, že mluvila se svou sestrou arabsky. Jiný zdroj než tvrzení oné ženy není k dispozici, není tedy jisté, že se celá věc odehrála, jak Lidovky uvedly.
To ale pro tenhle text není příliš důležité - mluvíme o následné diskusi a komentáře, které sem dávám, ten příběh nerozporují. Pro tuto chvíli tedy předpokládejme, že se skutečně všechno stalo přesně tak, jak to pro Lidovky popsala. Mějme zkrátka mladou ženu, která naprosto poklidně jede v tramvaji. Hovoří se svou sestrou a poté, co jí řekne několik vět arabsky, ji napadne naprosto cizí (to zdůrazněme) člověk. Vulgárně jí nadává a udeří ji. Opona.
Co následovalo (mimo jiné) v diskusi, z níž jsem vybrala příspěvky příbuzného charakteru:
Zajímavý je jistě předpoklad příspěvků, že - analogií si dovolím zvýraznit absurdnost toho přístupu - je v pořádku zmlátit manželku, protože sousedovi zahýbá ta jeho.
Navíc z těchto komentářů vyplývá, že za své činy vlastně nejsme odpovědní: za to, že JÁ jsem někoho uhodil, může někdo jiný. Ne útočník sám. Může za to islám, vláda, teroristický útok v Paříži. Alespoň trochu. Třeba se paní tak strašně bála chlápka s kalašnikovem přes rameno na druhém konci Evropy, až z toho musela zaútočit na cizí holku. Třeba ji tak strašně hněte politika EU, až z toho nutně musela někoho praštit. Třeba je, chudák, dokonce duševně nemocná. Každopádně: ona tím tak docela není vinna.
Paradoxní je, že se takové komentáře objevily krátce poté, co se rozpoutala bouře nad zpřísněním držení zbraní. Tehdy se ozývalo Nechceme nesmyslné regulace! Chceme svobodu, chceme se sami rozhodovat!
V tomhle případě ale jako by najednou prostor pro svobodnou vůli naprosto chyběl. Žena-útočnice není ten, kdo svobodně rozhoduje, jestli jednu ubalí (nebo neubalí) cizímu člověku v tramvaji. Ne. Ona jen reaguje. Stisknu vypínač - rozsvítí se světlo. Banda pitomců znásilní holku - takže můžou za to, že já někomu vynadám do sviní.
Proč považuju za podstatné se tím zabývat? Protože nejsme-li ochotni říct "s požadavkem svobody musíme přijmout i odpovědnost", nejsme-li ochotni říct "tohle se prostě NEDĚLÁ", nejsme-li ochotni to prohlásit naprosto bezpodmínečně a bez jakýchkoliv "ale", říkáme tím nejen to, že násilí je omluvitelné (pokud se ho ovšem dopustí ta správná strana). Říkáme tím také, že nejsme a vlastně nechceme být vnitřně svobodní. A to je špatně.
